Hláška „Vytvořeno pomocí AI“ a její se varianty se objevují pod obrázky, články i videi. Je to povinnost, slušnost, nebo nálepka, kvůli které váš obsah lidé odsoudí dřív, než se s ním vůbec seznámí? Od 2. srpna 2026 také začala platit transparentní pravidla tzv. AI Actu – co to znamená pro tvůrce a firmy, co si pozvali do redakce AI agenty?
Když si autor nechá opravit čárky ve Wordu, nepíše pod článek „vytvořeno pomocí automatické korekce“. Když mu ale AI navrhne osnovu, 3 titulky a přepíše polovinu odstavců, hranice autorství se začne rozmazávat. Někomu chrlí automatizované pipeliny hotový content a plní ho rovnou na sítě. Kde bychom tedy měli, nebo podle legislativy dokonce museli, označit obsah, který z velké části vytvořila AI?
AI Act nezavádí cedulku pod každý marketingový text
2. srpna 2026 vešel v platnost článek 50 evropského AI Actu. Ten přináší transparentní povinnosti pro určité typy obsahu – například jde o povinné informování člověka, že komunikuje s AI, strojově čitelné označování generovaných výstupů na straně poskytovatelů nebo viditelné označení „deepfaků“.
U textu je povinnost naštěstí užší, než se často tvrdí. Týká se publikovaného AI vytvořeného nebo upraveného textu, jehož účelem je informovat veřejnost o otázkách veřejného zájmu – například o politice, veřejném zdraví, bezpečnosti, životním prostředí nebo významném ekonomickém a vědeckém vývoji.
Ani takový text ale nemusíte označovat, pokud prošel skutečnou lidskou (odbornou nebo redakční) kontrolou a fyzická či právnická osoba za jeho publikaci nese odpovědnost. Kontrola pravopisu nestačí. Evropská komise výslovně mluví o „posouzení podstaty textu, fact-checkingu a důvěryhodnosti zdrojů“.
Co to zjednodušeně znamená? Běžný AI asistovaný produktový popisek hrnku na e-shopu automaticky nepotřebuje štítek „Made by AI“. Automaticky publikovaný článek o očkování už ale může být úplně jiná disciplína.
Co říká právnička Petra Dolejšová specializující se na moderní technologické výzvy
Abychom měli ještě jasnější obrázek o tom, jestli máme, nebo dokonce musíme označovat copy od AI, zeptali jsme se právničky Petry Dolejšové, která mj. pořádá i školení a workshopy na téma AI a označování obsahu: „Pro copywritery je důležité vědět, že se označují jen texty, které splňují tyto 3 body:
- generuje je/upravuje je AI,
- neprojdou lidskou kontrolou (tedy aspoň checkem copywritera),
- jsou o tématech tzv. veřejného zájmu.
Tzn. jsou to novinové články, ale třeba i AI shrnutí nebo blogové články o zdraví, sportu, politice, cvičení, módě atd. Většinou to nebudou třeba popisky produktů nebo vyloženě marketingové texty na vizuál/banner k produktu, ale už by to mohly být blogové články na e-shopu, nebo třeba i edukační příspěvky na sociální sítě.“
Podle Petřina doporučení bych proto já osobně do této povinnosti zahrnula i různé automaticky generované posty, feedy aj. typy tvorby a publikace/rozesílky, kde AI řídí proces od A do Z. Třeba kompletní pipeline, která denně vybere ty nejzajímavější oborové zprávy, složí je do newsletteru a pošle na seznam odběratelů, bych i kvůli férovosti vůči odběratelům označila jako „denní digest naším AI pomocníkem“, nebo něco v tom duchu, i když bych si třeba dokázala obhájit, proč tato aktivita nespadá do hranic AI Actu. Protože…
Zákonná povinnost je jedna věc, ale důvěra zákazníků a vliv na brand druhá
I když označení obsahu zákon nevyžaduje, může být vhodné třeba v následujících příkladech:
- publikum oprávněně očekává osobní zkušenost konkrétního autora,
- syntetický obraz zachycuje produkt nebo situaci, které ve skutečnosti neexistují,
- AI napodobuje hlas, tvář nebo styl reálného člověka,
- automatizace podstatně ovlivnila závěry výzkumu nebo doporučení,
- nebo by ne/označený obsah mohl čtenáře přimět k jinému rozhodnutí.
Naopak mechanická věta „tento obsah vznikl s pomocí AI“ může být jen alibi. Neříká, zda AI opravila nadpis, napsala vše, vytvořila fiktivní data, nebo pouze přepsala rozhovor. Dobrá transparentnost popíše roli nástroje tak přesně, jak je pro pochopení dané podoby obsahu potřeba.
4 úrovně AI ne/označení, které má smysl rozlišovat
1. AI jako drobný nástroj. Korektura, překlad pracovní poznámky, návrh variant titulku. Zveřejnění „made with AI“ zpravidla nepřinese čtenáři podstatnou informaci.
2. AI jako spoluautor draftu. Vytvořila osnovu nebo větší části textu, člověk je ale odborně ověřil a přepsal. Zvažte stručnou metodickou poznámku hlavně u výzkumného a odborného obsahu.
3. AI jako hlavní výrobce obsahu. Člověk schvaluje, ale většinu textu, obrazu či zvuku vytvořil systém. Transparentnost je často fér i mimo zákonnou povinnost.
4. AI jako simulace reality. Deepfake, syntetický mluvčí, vygenerovaná fotografie z události. Tady je jasné a včasné označení zásadní – a často povinné.

Neoznačujte technologií. Vysvětlete proces
Místo univerzálního razítka „AI generated“, které by prostě „vypadalo blbě“, můžete napsat:
„Rešerše tohoto textu vznikla s pomocí generativní AI. Autorka ověřila všechny zdroje, doplnila vlastní zkušenosti a odpovídá za finální znění.“
Nebo:
„Ilustrační fotografie je vytvořena pomocí AI a nezachycuje skutečnou osobu ani událost.“
Pozor na opačný extrém: Ruční práce není známka kvality
Zase neházejme vše na AI. Člověk může napsat lživý článek úplně sám od sebe za použití dřevních metod. AI zase může pomoci vytvořit výborný text, který ale zkušený editor pečlivě ověří. Samotný původ tedy není certifikátem kvality.
Mnohem důležitější je, jestli obsah přináší něco skutečného: zkušenost, odborný názor, data, odpovědnost. Právě absence těchto ingrediencí tvoří AI slop, nikoliv fakt, že se někde během práce objevil chatbot.
Firmy by si (nejen z důvodu označování AI generated obsahu) proto měly vytvořit jednotná pravidla používání AI v marketingovém týmu: kdy nástroj používáme, kdo kontroluje výstup, kdy a jak informujeme publikum a kdo nese finální odpovědnost.
A jednoduchý test, jestli označit obsah AI štítkem na závěr? Kdyby čtenář znal celý proces vzniku článku nebo videa, cítil by se podvedený? Pokud ano, nálepka „AI made“ není to hlavní, co byste měli řešit 😊
Disclaimer: Téma tohoto článku mi vytipovala AI a já jsem ho pak pěkně, oldschoolově manuálně rozpracovala. Jo a také mi zkontrolovala překlepy, na ty hrozně hřeším. Jak se k označování obsahu stavíte vy? Napište mi na LinkedInu, X nebo FB.