Free.me: Report z panelové diskuze o freelance copywritingu

31/01/2023

Už jsem zase ve svém živlu

Ve čtvrtek 27. ledna se v pražském Node5 konala 2. z řady panelových diskuzích pod taktovkou startupu Free.me – tentokrát na téma freelance copywriting. Moderovala kolegyně Zuzka Veselá a spolu se mnou na pódium usedl také Adam Vrána alias UX textař. O čem se mluvilo a na co se ptalo publikum? A jak bych odpověděla na otázky, na které už nezbyl čas? Přečtěte si report z akce nebo se mrkněte na videozáznam.

Liší se práce copywritera v Praze a na malém městě? A stýská se nám po zaměstnání?

Začali jsme zlehka tím, že se nás Zuzka zeptala na naše začátky a obecně život copywritera na volné noze – jak jsme se k volné noze dopracovali. Zatímco Adam pracoval nejdříve jako zaměstnanec, než se osamostatnil, já jsem na volné noze naopak začala. Rozebírali se také rozdíly mezi prací v Praze a na malém městě – Adam zajímavě popsal, jaké to je, když rok nepíšete, protože opravujete barák, a jak je to, především v digitálním copywritingu, hodně velká přestávka. Adam taky trefně srovnal výhody zaměstnaneckého poměru a nástrahy „práce na sebe“. Já jsem k tomu přihodila zkušenosti z agentury, které jsou podle mě i Adama pro copywritera velmi přínosné. Pak jsem popsala, jak k sobě do agentury vybírám copywritera a s jakými úkoly u mě začínají. Adam pak vysvětlil, proč nepracuje pro e-shopy, a jak si uvědomil, co chce a nechce psát.

Adam Vrána aka UX textař

Přes odbočku k e-shopům jsme se plynule dostali k tomu, jak sháníme zakázky, jak se propagujeme a jak nastavujeme spolupráci s klienty. Mluvili jsme o tom, že většinou začínáte jako copywriter-řemeslník a časem se stáváte spíše copywriterem-konzultantem, s tím jak rostou vaše zkušenosti a přesah do dalších příbuzných oborů.

Nejčastěji padaly otázky na práci v agentuře a časovou dotaci na copy zadání

Během celé akce mohlo publikum pokládat otázky přes sli.do. Jako první přišel dotaz na nereálné požadavky agentur, co se časové dotace na úkol týče, což třeba mámy s malými dětmi, které s copywritingem začínají, obtížně zvládají. Já jsem doporučovala copywriterovi co nejvíce vstupovat už do fáze tvorby zadání, aby sám určil, kolik času na úkol potřebuje. Adam realisticky doplnil, že je potřeba si ze začátku osahat svoje schopnosti a možnosti a pro příště se poučit – ze začátku prostě budete na práci trochu tratit, než se naučíte, jak v tom chodit.

Druhý dotaz se týkal požadavků na praxi v pracovních inzerátech agentur. Tam jsme oba shodně s Adamem doporučovali nebýt reaktivní (odpovídat na dané nabídky), ale naopak proaktivní a sám si nacházet a oslovovat firmy a agentury, kde byste chtěli pracovat. Na škodu také rozhodně není portfolio.

Dále padaly dotazy o práci virtuální asistentky, která nabízí i copywriting, nebo třeba o tom, jaké to je nabízet copy v jiných jazycích. Na celou debatu se můžete podívat ze záznamu.

Buďte pracovití a budujte si síť kontaktů

Debata mně samotné pomohla uvědomit si pár věcí – že nejdůležitější je potkat se se správnými lidmi, kteří tě umí doporučit dál a od kterých se můžeš něco nového naučit. Proto se i jako freelancer neuzavírejte přes světem, bavte se s kolegy z oboru, vyzkoušejte práci v dobré agentuře. Jako vždycky je to hlavně o lidech a kontaktech.

Moderovala Zuzka Veselá aka Veselá Copywriterka

Na co se mě Zuzka stihla i nestihla zeptat

1.            Praha/jižní Čechy: Anička přijela z Prahy, Adam vyzkoušel práci z různých koutů republiky. Kde se podle vás píše a podniká líp?

Pokud pracujete v digitálním odvětví, tak už je to dnes jedno. Samozřejmě je fajn, když se s klienty můžete operativně sejít a nemusíte z toho vždy dělat bojový přesun. Já osobně mám klienty v Praze a Brně, ale školit jezdím po celé republice.

2.            Jsi šťastná/ý na volné noze? Uvažoval(a)s někdy o návratu do zaměstnání? Jestli ano, proč?

Asi každý freelancer nebo podnikatel nad tím někdy uvažuje a říká si, zda by neměl jednodušší život, ale pak si vzpomenu na nekonečné porady, 1:1, 2:1 schůzky atd., různé vnitrofiremní hurá akce, a hlavně na ten plat a jsem rázem vyléčená.

3.            Jaký je hlavní důvod, proč ty osobně jsi na volné noze?

Ona to nebyla až tak moje volba. Vstupovala jsem na trh práce během minulé krize a jiná cesta než prekarizovaná práce na DPP, DPČ nebo živnost se mi v tu chvíli nenabízela. Takže já jsem vlastně freelancerstvím začala.

4.            Můžeš shrnout svou kariérní cestu od prvních zakázek po dnešek?

Začínala jsem jako externí redaktorka v jednom firemním IT časopise a pak navázala spolupráci s H1.cz. Psala jsem pro oba subjekty na ŽL a do toho si začala shánět vlastní klienty. Jelikož spolupráce s H1.cz byla stále velmi úzká, nakonec mě v roce 2015 poprosili, zda bych nevzala po kolegyni, co šla na mateřkou, vedení celého copy oddělení. Po roční štaci v H1.cz jako zaměstnanec jsem pak založila vlastní agenturu Content Wizards, skrze kterou podnikám dodnes.

5.            Nejlepší momenty na volné noze?

Uvědomění si, že se opravdu zvládneš uživit a maminka neměla pravdu.

6.            Rozdíl práce v agentuře a sám na sebe?

V agentuře se na práci nabaluje ještě spousta dalšího balastu, až je to někdy na úkor efektivity. V podstatě jsem měla pocit, že se permanentně něco nestíhá, něco hoří a včera byla pozdě. Na volné noze si práci organizuješ sám a sám si vybíráš klienty. Na druhou stranu jde na tvoji hlavu také veškerá odpovědnost a průšvihy.

7.            Jak vybíráš talenty do své agentury a jaké formáty píši jako první?

Hlavní je pro mě zjistit, jak přemýšlí. Spoustu věcí se dá naučit, ale přístup k práci  informacím už má většinou ten člověk zažitý. Potřebuju kreativitu, ale i pečlivost a samostatnost. Jako první píší většinou články, protože to je formát, se kterým má zkušenosti i jako pouhý čtenář snad každý. Pak se přesouváme na popisky produktů a kategorií.

8.            Stephen King řekl: Psaní mě vždycky dostalo z těžkých životních chvil, máš to taky tak?

Ani ne, ale je pravda, že když máte nějaké trápení nebo před vámi stojí zásadní rozhodnutí, tak napsat si pro a proti na papír určitě pomáhá utřídit si myšlenky. Doporučuji to i svým klientům, když chystají brief 😊

9.            Jaký typ textu nejradši píšeš a proč?

Nejradši dělám rozhovory, protože se seznámím se zajímavým člověkem a zase se dozvím něco nového.

10.          Anička má VŠ, dokonce dvě, Adam ne. Jaké to má výhody? Aničko, využilas vysokoškolské vzdělání při práci, Adame nescházela ti naopak vysoká někdy?

Myslím si, že v našem oboru je to celkem jedno. Pokud máte všeobecný rozhled a jste schopni kriticky pracovat s informacemi, tak VŠ nepotřebujete. Na tituly se v tomto odvětví nehraje.

11.          Jak shánět nové klienty? Vzpomeň si na své začátky.

Nikdy jsem klienty aktivně nesháněla, pokud nepočítám nějakou elementární péči o osobní brand. Většinou mi je dohazovaly agentury, které neměly copy oddělení, nebo kolegové, co už měli plnou kapacitu.

12.          Jak se rozhoduješ, koho vezmeš jako nového klienta?

Hlavně podle toho, zda si na první dobrou sedneme a neobjeví se typická varovná znamení (pomlouvání předchozích copywriterů, agentur, požadavek na slevu už mezi dveřmi, tlak na chrlení nápadů zdarma už na první schůzce) . Např. ze zakladatelů DronPro Alexe a Nikči se stali jedni z mých nejlepších kamarádů, na pivo chodíme i s dalším klientem. Děláme i pro korporát a tam jsme si už za ta léta také potykali.

13.          Jak určuješ/vnímáš svoji hodnotu pro klienta, finančně nebo i jinak?

Pokud odhlédneme od „tvrdých“ metrik, myslím, že to vycítí klient sám, jestli mu přinášíte hodnotu. Každý přece známe nějakého toho kolegu, u kterého máme pocit, že dělá prd, veze se, je předražený atp. Klient by měl mít ze spolupráce dobrý pocit – že mu šetříte čas, peníze, starosti. Že se na vás může spolehnout a že jste na jeho straně.

14.          A když je člověk začínající freelancer, jak určit svou hodnotu práce?

Asi bych začala tím, kolik si potřebujete měsíčně vydělat/kolik hodin můžete pracovat. Tím vám vyjde zhruba hodinovka, kterou potřebujete nastavit. Pak je fajn pobavit se s pár kolegy na různých úrovních (začátečník, medior, senior atp.), podívat se na jejich práci a podle toho cenu korigovat.

15.          Jak se propaguješ, děláš nějaký marketing sám/sama sobě?

Moc to neprožívám. Když mě nějak pozvou, tak ráda přijdu. Píšu blog, ale ten nijak moc nepropaguju. Největší promo za mě dělají naše knihy o copywritingu, což je právě ten dlouhodobý content marketing 😊

16.          Máš s klienty nějakou smlouvu na copy práce? Jestli ano, jak vypadá?

Smlouvy mají smysl jen tehdy, pokud je plánují obě strany dodržovat. Pokud ne, ani smlouva vám nepomůže. Většinou smlouvy nemáme a dohody si potvrzujeme e-mailem, který má také právní váhu.

17.          Když máš nového klienta, jak probíhají začátky spolupráce? Testuješ si je třeba na splnění nějakého kratšího úkolu?

Určitě si na začátek vezmeme nějaké menší sousto, na kterém si odladíme očekávání a postupy. Už tam se ukáže, jestli to bude klapat.

18.          Jaký je podle tebe nejlepší web/projekt/cokoli, cos kdy otextoval/a a proč?

S odstupem času už se nechválím za nějaké jednorázové akce, ale spíš za kontinuální práci pro klienta. Každopádně největší práce je vždy s budováním a údržbou webu a musím říct, že např. na dronpro.cz nebo frenkee.cz jsem odvedla velký kus práce.

19.          Jak vnímáš nepochopení téhle práce u starší generace/společenský status/dotazy typu: „Za tohle ti někdo platí?“

Říkám, že dělám v reklamě, nebo že píšu a dál to nerozvádím 😊 Dnes už je ale o copywritingu větší povědomí než přes 10 lety, když jsem začínala.

20.          Co říkáš na boom umělé inteligence, bojíš se o práci?

Nebojím, lidé jsou čím dál negramotnější 😊, takže práce s textem bude vždy potřeba. Jen třeba trochu jinak. Proto je potřeba pořád na sobě pracovat a posouvat svůj business směrem, kterým jde trh.

Děkuju Free.me i Zuzce za pozvání a určitě tuhle novou platformu pro freelancery sledujte. Chystají se další večery – např. o koučinku nebo online marketingu.

Jak se za 10 let změnil (můj) svět copywritingu?

31/12/2022

10 let copywritingu: Jak se změnil trh
V létě 2012 jsem začala koketovat s copywritingem, na podzim jsem pak nastoupila do H1.cz a v lednu 2013 si šla pro „živnosťák“

Je to tak. Přesně před 10 lety jsem začala s copywritingem. A co si budeme povídat, tehdy se obsah (minimálně ten online) v českém rybníčku opravdu nedělal pro blaho zákazníka nebo výhry na content marketingových soutěžích. Do vod online copywritingu jsem tehdy přišla dělat jediné – „krmit roboty“. Naštěstí se za těch 10 let svět copywritingu a content marketingu změnil a vyvinul. Kam? Proč? A jak to můžete využít, aby se vám v obsahovém marketingu dařilo?

Od farem na PR články ke skyscraper článkům s autoritou 

O keyword stuffing a přeoptimalizovanou slovní vatu už dnes nikdo soudný nemá zájem (kromě mini webíků a magazínků, které těch pár stovek/tisícovek za zpětný odkaz živí), ale hodně „copywriterů“ nebo domácích pisálků v této fázi ustrnulo. Přitom s takovým obsahem nemáte šanci zaujmout ani lidi, ani vyhledávače a jen přispíváte k hoře bezcenných článků bez jakékoliv autority a přidané hodnoty. Dnes potřebujete jít do hloubky, připravovat dlouhé skyscraper články, kde se to jen hemží obrázky, videi, tabulkami a statistikami, a tvořit široké topic clustery.

Na druhou stranu je tu ale stále oblíbenější snackable content, o kterém jsem psala už předloni, kdy se informace rozkouskuje na krásně stravitelné, a pokud možno co nejzajímavější jednohubky – vidíme to na hlavně sociálních sítích, kde naprosto zadominovala krátká videa a kde brand messages servírujeme zásadně skrze heslovité karusely ve stylu mini infografik.

U obou směrů, jak u propracovaných „ultimate guide“ článků, tak u svačinového obsahu, ale potřebujete odstranit balast, vizuálně zaujmout a vypíchnout to NEJ.

Od fachidiotů k univerzálům

Před 10 lety jste si otextovali web a pak občas poslali do světa pár PR článků. Dnes musíte sytit ještě několik sociálních sítí, natáčet videa, fotit vlastní produktové fotografie, organizovat eventy nebo komunikovat z novináři. A to si žádá koordinaci a přesahy do dalších disciplín všech členů týmu. Váš pracně vypocený content nekompromisně propadá feedem dolů a není čas, aby si s každým postem nejdřív pohrál copywriter, pak korektor, pak grafik, pak ho nahrál na socky community manager a nakonec ho ještě podpořil odborník na výkonnostní social reklamu. Není čas, aby nový článek na blogu nejdřív někdo napsal, pak „oSEOval“, další připravil fotky, grafiku a videa, další vše nahrál do adminu, další ještě připravil o novém článku newsletter a odborník na e-mailing ho odeslal. Dnešní doba přeje univerzálům! Už jen proto, že než byste to všechno zkoordinovali a zmicromagovali, info, které chcete předat, už by bylo passé.

Obsah už dělá každý. Vy musíte dělat skvělý obsah!

Za těch 10 let je v content marketingu hlavně co? No větší konkurence! Tytam jsou doby, když jsme v H1.cz přemlouvali i firmy s velkými rozpočty, že ten obsah má smysl, a web by měl natextovat profík a ne asistentka pana ředitele. Dnes už o důležitosti obsahu nikoho přesvědčovat nemusíme, ale musíte tlačit na to, aby se klient nespokojil jen s levným balastem, o kterém byla řeč v prvním odstavci. Dnes musíte nejen tvořit obsah, ale obsahem zaujmout, odlišit se, a hlavně musíte svému obsahu vdechnout osobnost. Mít názor je důležitější, než kdy dřív. A nemusíte se rovnou vrhat do woke šíleností nebo ekomasáže, které leckdy působí spíš na sílu. Prostě ukažte, jak to děláte vy a vsaďte na autenticitu (a nezapomeňte ji pak prohnat pěkným filtrem 😊.

Každý už umí začít, teď jde o to vytrvat a rozvíjet se

Značky a klienti dnes mají spoustu možností, kanálů, odborníků i agentur, které jim ke skvělému obsahu mohou dopomoct. Umění však není začít a pustit se po hlavně do desítek aktivit – dnes je uměním vytrvat, pracovat se svým know-how a vybranými kanály pořádně a důsledně stavět dál na základech, které jste v začátcích postavili. Odolejte blyštivým hračkám a vsaďte radši na šikovné autory, nápadité univerzály (ty si pokud možno držte in-house) a budování své knowledge a content base, ze které pak můžete rychle a pohodlně čerpat, i když se zčistajasna objeví další sexy kanál, který si zamilovala i vaše cílovka.

Krásný rok 2023 přeje annacopy.cz! Kam se podle vás ubírá copywriting a content marketing v Česku a ve světě? Napište mi na facebooku.

Jak natáčet e-learning copywritingu? Tipy od Aničky a Zuzky

23/11/2022

Takhle nám to spolu slušelo v roce 2015 při zakládání obsahové agentury Content Wizards

Už je to rok, co jsem natáčela svůj první e-learningový kurz o copywritingu. Nabídl mi to Dobrý web, legenda mezi vzdělávacími firmami, která se specializuje na online marketing. Jak to šlo, co mě překvapilo, co bych příště udělala lépe? A jaké zkušenosti má s natáčením online kurzu copywritingu Zuzka Veselá alias Veselá copywriterka?

Na 2hodinový kurz počítejte s 30 hodinami času

První radu vám dám vůbec k otázce, jestli do natáčení e-learningu nebo videokurzu jít. Na začátku bývá ujišťování, jak to bude rychlé a easy, ale počítejte, že přípravou a natáčením kratšího online kurzu kol. 2 hodin strávíte zhruba 30 hodin času. Samozřejmě, pokud byste jenom mluvili a ukazovali slidy prezentace, můžete to značně stáhnout, ale když chcete do kurzu přidat i náhledy z různých aplikací nebo ukazovat postupy práce v různých souborech a programech, produkce bude o to náročnější. Dejte si pozor na následující komplikace:

Kreativci na Macu a lektoři na Windowsech

Dejte pozor na kompatibilitu pokladů a souborů, které si posíláte mezi členy produkčního týmu. Především různé verze MS Office pro Mac dělají problémy – nejčastěji se špatně převede text, protože kolegův počítač nepodporuje vámi vybrané písmo. Všechny finální exporty proto zkontrolujte, zda se vše správně převedlo.

Čím hezčí to chcete mít, tím víc si zkomplikujete život

Nechcete jen kecat a kecat a občas ukázat nějaký slide? Komplikovanější záležitosti, jako jsou náhledy nebo záznamy práce v aplikacích, budete muset nahrát bokem, a to včetně zvuku, který by měl být stejně kvalitní jako v záběrech ze studia. V mém kurzu jsme je po mnoha domácích nahrávacích pokusech stejně museli nahrát ještě jednou přímo ve studiu.

TIP: Nezapomeňte také na pracovní listy, různé bonusové materiály ke stažení, domácí úkoly a aktivity pro diváky.

Scénář, který „padne do huby“

I když budete mít čtecí zařízení, osekejte komplikované věty, které krásně vypadají na papíře tak, aby vám stejně krásně „padly do huby“. Čtěte si scénář nahlas a kdekoliv se zaseknete, upravte ho.

Sám sobě stylistou

Poslední rada už je spíš taková pro srandu, ale až se na sebe na kameře podíváte, dáte mi zapravdu, že je důležitá. Abyste na záznamu nevypadali jako omaštěná vánočka (jako já 😊 nešetřete pudrem a make-upem. Je to show, tak se musíte trochu vylepšit. Bohužel v rozpočtu vzdělávacích firem se se stylistou nepočítá, takže si v koupelně pořádně rozsviťte a zvolte trochu těžší styling než v běžném životě. Ohledně oblečení doporučuji umělé materiály, které vypadají na kameře lépe než bavlna.

Na výsledek se můžete podívat v e-shopu Dobrého webu. 6 lekcí máte k náhledu zdarma

A jaké zkušenosti má z natáčení online kurzu Zuzka Veselá?

Aktuálně připravuji kurz o copywritingu pro nový projekt FreeMe. Jde o platformu, kde profesionálové, kteří už ve svých oborech nějakou dobu působí, pomáhají lidem rozjet vlastní podnikání. Cílí na studenty, lidi aktuálně nespokojené ve své práci nebo třeba maminky na mateřské, které se už na svou původní pozici nechtějí vracet.

Co všechno sis musela připravit před natáčením?

Na začátku stála informace od zakladatele projektu, že chce, aby základní kurz měl 6 až 8 výukových hodin. Vůbec jsem ale nevěděla, co to pro mě znamená, co se týče přípravy podkladů. Postupně jsem si vyzkoušela, že na kameru řeknu jednu stránku za 2,5 až 3 minuty v závislosti na tom, jak moc je text strukturovaný.

Z toho jsem vypočítala, že potřebuju zhruba 120stránkový scénář kurzu. Teď ho dokončuju. Bude to takový základní průvodce světem copy: od PR článků přes mailing po základy offline copywritingu. Nechybí ani kapitola o vyhodnocování a plánování.

Po obecném výukovém kurzu copy bude následovat ještě byznysová část. Tam chceme ukázat, jak a kde shánět zakázky, jak se s klienty domlouvat, jak by měla vypadat smlouva s nimi a podobně.

Jaká byla úskalí přípravy?

Čas. Čas. A zase čas. Celé to děláme ve svém volném čase, kdy skončíme na klientské práci. Takže je to hodně psychicky a občas i fyzicky náročné. Další úskalí je samotná prezentace na kameru. Tu trénujeme každý týden a postupně se zlepšujeme. Ale Lucie Borhyová ze mě do příštího jara určitě nebude. Vypadat přirozeně na kameře je podle mě celoživotní práce.

Jak ses připravovala na samotné natáčení před kamerou?

Snažila jsem se předpovídat problémy od špatné akustiky až po neposedné vlasy. Přijít může i únava. Tolik hodin v kuse jsem nikdy nahlas nečetla. Natož ze čtecího zařízení a před kamerou. Při zkouškách zatím nejvíc pracujeme s přirozeností před kamerou, prací s rukama, sedem, intonací hlasu….Je toho spousta. Nezdá se to. Uvažujeme i o konzultacích přímo s někým zkušenějším, třeba herci nebo moderátory. Na zakladateli projektu Jirkovi, který je před kamerou jako doma, ale vidíme, že to všechno chce hlavně čas a hodiny tréninku.

Zuzka nedávno redesignovala svůj profesní web vesela-copywriterka.cz

Jaké tipy bys dala lidem, co uvažují o přípravě vlastního video kurzu?

Určitě si pečlivě připravit scénář, nejen, co do samotného obsahu, ale i třeba, kde bude prostřih na ukázku, kde bude následovat úkol pro posluchače apod. Celkově bych radila dát přípravě dostatečný čas. U nás u většího kurzu to vidím na minimálně 0,5 roku až rok.

Pro samotné natáčení to chce prostory, kde se cítíte dobře a svou energií dobře vystihují téma kurzu. Můžete si najmout třeba i profesionální make-up a hair stylistku. Všechno je to o pocitu a na celkovém výsledku to bude hodně znát.

Pak to chce někoho šikovného, kdo vše natočí a sestříhá. V neposlední řadě pak dobré úložiště, které umožní účastníkům třeba rovnou zadávat úkoly, komentovat jednotlivá videa apod.

S úložištěm souvisí i moje odpověď na otázku „na co si dát pozor“. Za mě určitě na právní nebo jiné ošetření volného sdílení videí. Určitě nechcete rok připravovat kurz, který si koupí pár lidí a budou ho volně šířit mezi sebou.

Kdy a kde se můžeme těšit na výsledek?

Dobrá otázka. Zatím přesně nevím. Natáčet svou část kurzu bych chtěla v zimě, nejpozději brzy z jara. Taky záleží na vývoji samotné platformy, kam budeme videa ukládat. Všechno postupně zveřejníme na stránce FreeMe. Zatím všechny zvu na offline akce FreeMe v Node5 na Smíchově. 24. listopadu proběhne panelová diskuze o designu, 19. ledna pak o copy, kde se potkám i s tebou jako hostem na pódiu 😊

A co vy? Máte za sebou také přípravu nebo nahrávání videokurzu? Co vás překvapilo? Napište mi na Facebooku.

Máte claim? A mohla bych ho vidět?

11/10/2022

Podaří se vám takový zásek jako s legendárním claimem Just do it!?

K dnešnímu postu mě inspirovalo „úmrtí“ (to zní divně, co, že mě inspirovala něčí smrt 😊) autora legendárního claimu firmy Nike „Just do it!“ Dana Wiedena. Jde o jeden z nejikoničtějších claimů moderní doby, a proto vám chci přiblížit, jak já přemýšlím o sloganech a claimech, když je u mě klienti poptávají. Tak let’s do it!

Rozdíl mezi sloganem a claimem?

Abych řekla pravdu, používám oba výrazy indiferentně, ale podle chytrých hlav představuje claim nebo tagline značky hned po názvu 2. nejdůležitější marketingový nástroj, který pomáhá dotvářet celkovou image produktu nebo značky. Využijete ho napříč všemi marketingovými kanály. Slogan se oproti tomu váže pouze ke konkrétní kampani, a mívá tak krátkodobější využití. Pokud se budu držet těchto definicí, dnes se budeme bavit o claimu a praktických zkušenostech na mých minulých i aktuálních klientech.

Funkční vs. emoční claim

V literatuře, včetně naší copyknihy, najdete spoustu různých rozdělení claimů na firemní, produktové… ale z praxe bych se držela 2 pólů, ke kterým se můžete přiblížit v pojetí svého claimu buď absolutně, nebo relativně. Tedy claim může být ryze funkční a popisovat, co děláte, např. „Koupelny Horák: Expert na vany, obklady a armatury“, nebo může být ryze emoční „Koupelny Horák: Vaše soukromá oáza“. Můžete se pohybovat i někde mezi: „Koupelny Horák: Vany a obklady pro chytré rodiny“.

Příklad funkčního claimu pro e-shop LékárnaHARTMANN pod logem e-shopu v hlavičce: Zdraví přímo od výrobce

Můžete ale jít ještě dál, jako jsme šli spolu s klientem Frenkeem, online portálem pro sjednání všech možných pojištění a finančních služeb bez otravných call-center a poradců. Prošli jsme si samozřejmě všemi fázemi zrodu claimu od původního funkčního „Frenkee: Tvůj online finanční expert“ přes „něco mezi“ (Frenkee: Finance online bez otravných poradců) až po claim, který má především upoutat pozornost. A takhle to dopadlo.

Příklad claimu upoutávajícho pozornost a využívající power words pro Frenkee.cz

Nový claim nás inspiroval a nakopl dokonce tolik, že jsme podle něj redesignovali i celý web. Už se nám prostě k „Fér & Sexy“ starý design nehodil.

Čím kratší slogan, tím lepší?

Rozhodně – už jen z naprosto přízemního důvodu, že každé písmeno vás bude stát peníze navíc za inkoust do tiskáren, nebo za větší cedule, kam se má ten claim „vlézt“ 😊 Ale teď vážně – nejde ani tak o délku jako o srozumitelnost a jednoduchost. A tím se dostávám k tomu, na co si dát při vymýšlení claimu pozor.

  • Nepřemyslete to. Vyberte 3 varianty a nechte je anonymně otestovat.
  • Neprodlužujte claim vedlejšími větami. Každé „který něco něco…“ ubírá claimu na dynamice. Ale jak říkám na svých školeních copywritingu, pravidla občas musíte porušit 😊
  • Nebojte se rýmů (bohužel fungují 😊) a zaposlouchejte se do melodie claimu. Ta by měla být příjemná.
  • Pro claimy platí podobná doporučení, jako pro názvy služeb a produktů. Zkuste do nich dostat výrazná slova a zajímavá písmena, která je potěšení vyslovit – typicky písmeno X.

Musíme mít claim?

Nemusíte. Ale určitě se hodí si minimálně dát na papír zaměření nebo job-to-be-done vašeho produktu v jedné větě. Jak byste v jedné větě vysvětlili podstatu propagované služby své mamince? Lidé totiž nemají čas pročítat vaše promyšlená vysvětlení, proč to či ono musí mít a jak to vlastně pan ředitel myslel. Když neumíte zhustit podstatu svého produktu do pár slov, proč by ji měl pochopit zákazník? A tím se kruhem zase dostáváme ke claimu, který tuto funkci více méně plní. Slouží jako call-to-action na závěr vašich spotů, reklam i obsahu a pokud ho uchopíte správně, pomůže vám k větší rozpoznatelnosti a zapamatovatelnosti.

A jak jdete na vymýšlení claimu vy? Který claim vás v poslední době opravdu zaujal? Napište mi na Facebooku.

Jak dlouho vydrží copywriter na jednom projektu?

30/09/2022

Jaká je životnost externího copywritera nebo obsahové agentury na jednom projektu?

Ať už jste zaměstnanec, majitel agentury nebo copywriter-volnonožec, většinou to začíná stejně. Na novém projektu je spousty práce, mnoho chyb k opravení, mnoho procesů k nastavení a také velké počáteční nadšení a chuť do práce. Co když už ale pro jednoho klienta/firmu děláte třeba 5 let a pomaličku začínáte mít pocit, že se jen opakujete?

Životní cyklus obsahového projektu

Poptá vás klient, případně nastoupíte do nové práce v roli psavce nebo obsaháře. Máte elán, kvanta nápadů a vidíte spoustu věcí, které se dají zlepšit. A pustíte se do práce. Připravíte persony, zrevidujete touchpointy, nastavíte procesy tvorby, kontroly, publikace a vyhodnocování obsahu a těšíte se (pokud máte osvíceného klienta) z postupně rostoucí fanouškovské základny, lepších pozic ve vyhledávačích a třeba se vám podaří i nějaký ten virálek. Prostě nádhera. A pak pomaloučku nastoupí rutina.

Kdy je čas předat agendu na interního člověka, když jste externista?

Pokud jste v roli externisty, jako rozumná cesta se jeví postupné předání agendy na interního člověka z klientova týmu, nebo, pokud takový člověk neexistuje, zkusit ho klientovi dohodit. To ale bude chtít hodně úsilí, nervů a času a počítejte s tím, že se na několik měsíců stanete spíš HRistou než copywriterem. Čeká vás tipování vhodných kanálů pro recruitment, příprava inzerátů a pak nekonečné kolečko komunikace a zkušebních zadání. A věřte, že nebude jednoduché najít psavce, který je zároveň schopný copywriter, má blízko k tématu klientova podnikání a navíc zapadne do klientova týmu. Když se zadaří a najdete vhodného kandidáta, čeká vás pak jeho trénink, aby mohl pokračovat ve vámi nastavené strategii nebo na ni lehce navázat.

MOŽNÉ VÝHODY PRO PROJEKT:

  • Interní copywriter bude klientovi a jeho týmu vždy k ruce. Může se ihned poradit a tvorba obvykle nesklouzává k nekonečným debatám o jednom FB postu v coworkovacích nástrojích mezi několika dodavateli.
  • Pokud už má vaše externí agentura nebo copywriter vysokou hodinovou sazbu, může vám zaměstnání interního člověka ušetřit peníze. Nebo si naopak spočítáte, že internista se nevyplatí. Třeba proto, že objem práce je nárazový a nepravidelný.

MOŽNÉ PROBLÉMY PRO PROJEKT:

  • Za 10 let, co dělám copywriting a obsah, mám tu zkušenost, že externista je často větším nositelem kontinuity než interní zaměstnanci, kteří mají zhruba 2letou životnost.
  • Vyškolený člověk vám může kdykoliv odejít a začínáte s hledáním obsaháře nanovo. Agentura vám prostě přidělí jiného svého „koně“ a pokračuje se v krasojízdě.

Kdy jít o dům dál, když jste zaměstnanec?

Je přirozené, že po pár letech už se vám vaše pracovní náplň nezdá tak zajímavá, nebo vás práce vyloženě nudí. Pokud vás neomezují v rozletu nadřízení, je to tak trochu i vaše chyba, že „si nevymýšlíte“ nové cesty a výzvy, jak svou pracovní rutinu ozvláštnit. Ale někdy je prostě čas jít o dům dál nebo se vydat novou, neprošlapanou cestou. Častý bývá přechod z agentury ke klientovi (naopak to nebývá tak časté), někdy je na pořadu dne totální profesní veletoč – třeba už se vám marketing zajedl a chcete konečně rozjet svůj vlastní snový projekt. Každý jsme jiný, ale tohle je pár bodů, které by vám mohly pomoci s rozhodnutím odejít:

  • Máte pocit, že už jste pro dobro projektu udělali vše, co bylo ve vašich silách, a dítko můžete s klidem poslat do světa (resp. do správy vašeho nástupce).
  • Už vám leze krkem řešit stále stejné téma a potřebujete změnu, což se často stává u copywriterů „nine to five“.
  • Chcete si odpočinout od psaní a posunout se do strategičtějších pozic, jako je content strategist, designér nebo výzkumník.

Nejjednodušší variantou je samozřejmě zůstat – projekt znáte a je vám v něm pohodlně. Navíc se z klienta a jeho firmy mohla během let stát vaše „širší rodina“ a nejde už jen o byznys, ale i o přátelství. Někdy jste nositelem tak specifického tone-of-voice, že je změna obsaháře takřka nemožná. Ale kde už začal vrtat červotoč pochybností a obav z vlastní pohodlnosti, je většinou zaděláno na změnu. A to je to jediné, co mají nejen copywriteři v životě jisté.

Řešili jste už pocit, že projektu nemáte co dát a je čas zvednout kotvy? Napište mi na Facebooku.

5 typografických chytáků, podle kterých poznáte zkušeného copywritera

30/06/2022

Kvalitní příručka pravopisu a typografie je základem práce copywritera

Nemusíte být zrovna copywriter se specializací na tiskoviny, abyste měli základní povědomí o typografii nebo o tom, jak vzniká kniha, časopis, noviny nebo leták. Prostě byste měli vědět, kam patří pomlčka a kam spojovník, nebo jestli za tři tečky patří mezera. Nejen proto, abyste o sobě mohli tvrdit, že jste zkušený copywriter, ale hlavně proto, abyste mohli sazečům, grafikům a typografům mluvit do řemesla a ovlivňovat jako rovnocenný partner výslednou podobu svého textu. Podle jakých chytáků poznáte, že si můžete jít s typografem/sazečem/grafikem/DTPákem v klidu sednout na pivo, nebo mu dokonce poslat svůj text, aniž by vám hrozily posměšky?

Pomlčka, nebo spojovník?

Nebudu vám lhát, taky mi chvíli trvalo dostat tento rozdíl pod kůži. V jednoduchosti: Všude, kde jde o nějaký rozsah, nebo jen chcete rozdělit větu, použijte pomlčku (delší čárka). Všude, kde pojem nebude dávat smysl, když byste „čárku“ dali pryč, použijte spojovník (kratší čárku).

Příklad:

Máte otevřeno od 510 hodin. (pomlčka)

Vyučil se v oboru Kuchař-číšník. (spojovník)

Nespoléhejte přitom na Word nebo jiné editory, že za vás pomlčku a spojovník správně odliší. Do jisté míry to funguje, pokud píšete souvislý text. Pokud se ale v textu vracíte a pomlčky dodatečně doplňujete, editor vám tam nechá spojovník. Zapište si proto za uši klávesovou zkratku ALT+150, se kterou pomlčku vždy správně napíšete, defaultně totiž na klávesnici najdete jen spojovník.

Uvozovky u cizojazyčných textů

Nemám ambice se copywritersky realizovat v dalších jazycích kromě češtiny a angličtiny, takže si demonstrujme nástrahy úpravy texty právě na angličtině, kde musíte nasadit do akce trochu jinou sadu značek a znamének. Nejčastěji půjde o:

  • Anglické uvozovky (ALT+0147 a ALT+0148). Tady se přidává ještě volba mezi “dvojitými uvozovkami” (US), nebo jednoduchými uvozovkami (GB). Americký způsob je rozšířenější.
  • Anglický apostrof ve výrazech typu „what’s, let’s…“ (ALT+0146)

Zajímavý je také fakt, že Američané preferují tečky a čárky uvnitř uvozovek, zatímco Britové je nechávají vně (He is “crazy.” vs He is ‘crazy’.)

Pevné mezery

Dobré mravy v češtině velí, aby na konci řádků nezůstavaly předložky, spojky, jednoznaková slova a jiné osamocené výrazy, které samy o sobě nedávají smysl (toleruje se jen „a“ u velmi úzkých sloupců, např. v novinách). K ošetření této nepěknosti slouží právě pevná mezera. Bohužel s ní většina online editorů a administrací neumí automaticky pracovat a ve jménu responzivity to ani není tak úplně žádoucí. Projděte si proto svůj online text na nejklasičtějších formátech desktopu a mobilu a ty nejmarkantnější případy manuálně spojte s dalším slovem pevnou mezerou (ALT+255). Potěší fakt, že v angličtině tohle nikdo neřeší 😊

Násobky, jednotky a procenta

Tohle je můj nejoblíbenější chyták (nebo spíš soubor chytáků), u kterého si láme hlavu nejeden účastník mých školení copywritingu. Jaký je rozdíl mezi 100% a 100 %? Je kanystr 10l, nebo 10 l? Píše se správně „do 18ti let“, nebo „do 18 let“. Je správně 5×, 5 ×, 5krát, nebo pětkrát? Má vaše postel rozměr 90×180, nebo 90 × 180? Dostudujte si prosím v osvědčené online pravopisné bibli.

Práce se styly a odsazením v textových editorech

Jak poznáte zkušeného copywritera je jedna věc, ale jak rozhodně poznáte nezkušeného? Tak, že neumí správně používat textový editor. Místo přednastavených stylů nadpisů zvětšuje nebo zmenšuje text a místo odstavce nebo odsazení používá prostě Enter. Editorovi se pak do rukou dostává rozbordelený text, který musí ještě před nasazením projít a správně zformátovat, nebo si musí ještě text pročistit přímo v adminu. A za to vám nikdo nepoděkuje. Proto si sáhněte do svědomí a než se zamyslíte nad tím nejkonverznějším copy, ujistěte se, že máte v malíčku základy typografie a best practices práce v textovém editoru.

Jak si tyhle zásady zažít, abyste je používali přirozeně? Dejte si nálepky na klávesnici se zkratkami, které nepoužíváte tak často, abyste si je zapamatovali, nebo mějte při ruce praktickou online nebo tištěnou příručku. Já mám při ruce Typoknihu od Filipa Blažka, kterou recenzoval i aktuálně nejznámější český typograf Martin Pecina z MasterChefa 😊

Bez jaké příručky nedáte při práci ani ránu? Napište mi na facebooku.

Tohle my neděláme

31/05/2022

Setkávám se s tím stále častěji: „No já jsem web designer, grafiku pro tiskoviny nedělám.“ Nebo „Já se soustředím na tu byznysovou dimenzi, na ten big picture, ale na každodenní management si musíte najít někoho dalšího“. Je vám to také povědomé? A pak se najednou přistihnete, že na postu pro Facebook dělá postupně 5 specialistů a jeden e-mail připravují 4 odborníci. Má to smysl, nebo je to spíš k zbláznění neefektivní?

Když mě to nezabije, tak pomůžu

Jasně, jsem copywriter, ale když je potřeba, seženu si k článku i fotky a vytlačím nějakou drobnou grafiku. Kolega nestíhá a poprosí mě o dořešení nějaké byznysové spolupráce, i když se obsahu dotýká jen okrajově? Jasně, pokud to není imrvére, tak pomůžu nebo rovnou udělám pár kroků navíc, které sice už nespadají do mé specializace, ale celý proces urychlí, než kdybych zase distribuovala drobnou úpravu tamtoho jednomu a drobné poladění onoho druhému. V mnoha organizacích a týmech to ale funguje přesně opačně a mě to neuvěřitelně frustruje.

Chápu, že se nechcete degradovat

Jsem copywriter a content strategist, takže fakt nechci balit zásilky z e-shopu nebo řešit zákaznickou péči – to dá rozum. Musíte si držet nějakou profesní i osobní čest a možnost stát se holkou pro všechno rádi přenecháte mladším, pružnějším a méně zkušeným. Ale tvrdohlavé lpění na tom, že ani o píď nepřekročíte svoji specializaci, je frustrující pro ty, kteří to nakonec ve jménu vyššího dobra vezmou na sebe. Netěší mě, že se ze mě působením okolností stává tak trochu HRista a grafik (asi mám slabou vůli), ale pořád mám pocit, že by najatí odborníci měli klientovi život ulehčovat a nejen vyjmenovávat, co nedělám, na co jsem moc cool nebo vše donekonečna problematizovat.

I’m too sexy for this shit

A teď pár příkladů z praxe:

  • Konzultantská firma vám doporučí vytvořit novou pozici a nahirovat lidi. Inzerát si pak ale musíte napsat a rozdistribuovat sami, i když akci vymyslela agentura.
  • Vy pak založíte profily na pracovních portálech, nahrajete inzeráty a nastavíte cílení. Poté týden řešíte „příprcy“ od agentury, že je tam potřeba upravit nastavení toho a toho, a vy si říkáte něco o „de*****, kteří si to měli celé udělat od začátku sami“.
  • Poptáte projektového manažera, který vám nakonec po půl roce řekne, že řeší spíš ten byznysový pohled a na tu každodenní otravu si máte najít někoho dalšího.
  • Já a e-mailař se sladíme, aby vše bylo nachystáno na ranní rozesílku, ale klient do kecacího nástroje napíše, že je potřeba upravit URL v článku, než ho zpromujeme e-mailem. URL samozřejmě umí upravit sám, ale raději čeká půl dne, než se k tomu dostane někdo z nás. Rozesílka samozřejmě včas neodejde.
  • Grafik, který navrhoval web, odmítá pracovat na další grafice pro sociální sítě nebo tiskoviny, protože je přece web designér. Tak skončíte s 3 různými grafiky na jednom projektu, kdy každý dělá tu svou malou výseč.

Fachidiocii jsem se už na blogu věnovala před 3 roky a aktuálně mi přijde, že se ještě rozvinula. Došlo také k inflaci různých agentur, kdy jedna dělá jen social a ppc a druhá jen SEO a třetí jen branding. O kvalitním full-servisu si tak můžete nechat jen zdát a když se moc rozkročíte, zjistíte, že živíte 4 různé agentury, 10 freelancerů a do toho ještě kmenové zaměstnance. A pokud nemáte hodně dobře nastavené „procesy“, vyjde z toho jeden předražený galimatyáš, ve kterém navíc každý dělá jen to a ten zas jen tohle. No hned se těším do práce 😊

Jak vnímáte rozdílnou ochotu různých odborníků? Napište mi na Facebooku.

Co jsem se naučila na 3denním tréninku Legendární lektor?

30/04/2022

Radek Pernica je opravdu legendární lektor

I profesionální lektor si chce někdy udělat radost a posadit se na „druhou stranu barikády“ – kór, když se 2 roky nedostal na živé školení. Já jsem si vybrala 3denní intenzivní trénink Legendární lektor s Radkem Pernicou u Top Vision (kde sama vedu kurz Kreativní psaní ve firemní praxi) a těšila se, jak před novou školicí sezónou opráším své showmanské skills a získám nové tipy a triky, jak účastníka zaujmout, udržet jeho pozornost a pokud možno ho i něco naučit.

1. den: Poznejte, co jste za lektora

Jak ráda říkám na školení obsahové strategie – vedle toho, kdo je vaše cílová skupina, je fajn se na chvíli zastavit a říct si: „A kdo jsme vlastně my?“. V podobném duchu se odvíjel i první den intenzivního kurzu. Zkraje jsme si všichni udělali osobnostní MBTI test, který nám pomohl odhalit naše silné a slabé stránky a extrapolovat je na skills nebo oblasti, které nám při lektorství jdou ohromně, a kde naopak máme mezery. Pak jsme si doporučovali rychlé triky, jak se právě v oblastech, kde nám to moc nejde (u mě např. práce s technikou, pohotovost reakcí, odolnost vůči stresu) rychle alespoň o malý kousek zlepšit, a jak ze silných stránek udělat naši oporu při vedení kurzu.

Z vaší povahy a povahy kurzu pak vyplývá, zda vystupujete spíš jako učitel při klasické frontální výuce, nebo spíš jako moderátor a facilitátor, kde nejsou tak důležité vědomosti, jako spíše přístup, motivace, inspirace a učení zážitkem. Jestli váš přistup ke školeným bude spíše direktivnější (příkazy, konfrontace, informace) a předáváte odpovědi, nebo facilitativnější (podpora, katarze, katalýza), kdy především kladete správné otázky.

2. den: Jak nadesignovat ten nejlepší kurz

Druhý den se zaměřoval hlavně na design programu našeho kurzu, ať je online, nebo živě, a jak jeho náplň co nejlépe předat účastníkům. Radek mj. zmínil i moji oblíbenou knihu o přesvědčování, která doporučuje jako principy sdělování informací jednoduchost, neočekávatelnost, konkrétnost, důvěryhodnost, emoce a příběhy. Lidi totiž musíte pro věc především nadchnout a donutit je „uvěřit“, aby informace a kompetence, které jim chcete předat, mohli vůbec do jejich hlav účinně proudit. Je také rozdíl, jestli školíte hard skills, kde tolik „believingu“ není potřeba, a když školíte soft skills nebo máte řešit konkrétní problém teamu – tam už fakt všichni musí být na stejné lodi, aby trénink měl nějaký efekt.

Fáze mého školení copywritingu znázornění pomocí obrázkových kartiček

Den jsme zakončili specifikami online výuky, kdy musíte zařadit ještě více různorodých aktivit (kvízy, hlasování, chat, diskuze, break-out rooms) , aby lidi neusínali – Radek doporučuje zařadit aktivitu klidně každých 10 minut a neškolit bez přestávky více než 2 hodiny. Na tipy dalších lektorů-matadorů pro online školení se můžete podívat v mém starším článku.

3. den: Praktický trénink a jak reagovat na nejčastější typy účastníků

Třetí den školení se konal se 14denním odstupem a dostali jsme za úkol připravit si 15minutový výsek z našeho školení s nějakou aktivitou a vypracovat pro náš kurz tzv. metodický list. Já si vybrala pro prezentaci tipy, jak psát nadpisy, a zařadila můj oblíbený „analogový“ A/B test s barevnými mávátky. Od ostatních jsem dostala dobrou zpětnou vazbu s pár poznámkami, jako že si sama odpovídám na otázky a účastníci občas ani nestihnout zareagovat a že používám hodně oborových buzzwords. Metodický list se mi zdál jako zbytečnost, ale pak jsem musela Radkovi dát za pravdu, že mi pomohl podívat se na program svého školení copywritingu s odstupem a zařadit více aktivit, když se mi zdálo, že je někde moc dlouhý teoretický blok.

Velmi vděčnou částí kurzu bylo trénování reakcí na „problematické účastníky“, kdy je důležité nenechat se zatáhnout do sebeobhajování, nebo naopak do konfliktu. Radek nám poradil několik univerzálních reakcí na typické hlášky účastníků (např. „Rozumím, děkuji.“), ale hlavní je zásada „nenapadat, neurazit a případně zaparkovat otázku/problém na tabuli, kde se k němu na konci kurzu vrátíte (samo, že nevrátíte, protože na konci čas nikdy nezbude 😊

Hlavní poznání? Školení je především zážitek

A víte, co bylo úplně nejlepší? Poznat osobně ostatní účastníky školení a jejich problémy, které nejen při vedení školení řeší. To bylo jako živá voda do mých lektorských žil. A hlavní ponaučení? V dnešní době už si lidé mohou většinu informací najít na internetu na pár kliků. Proto je moderátorská a facilitační role školitele důležitější než kdy jindy a měli byste se věnovat právě rozvíjení kompetencí v této oblasti. Prostě, aby bylo školení příjemným zážitkem, který nedává jasné odpovědi, ale spíše inspiruje k otázkám a umožní nám to, co se máme naučit, prožít. Po 3 dnech s Radkem jsem navíc viděla, že to, co nás učil, během celých 3 dnů tréninku bezezbytku a zkušené aplikoval. Moc díky a rozhodně kurz Legendární lektor i Radka doporučuju!

Každý chce stavět, málokdo chce udržovat

30/03/2022

Údržba není tak sexy, ale je naprosto nutná
Údržba sice není tak sexy, ale je naprosto nutná, aby vám projekt nezahnil

Nesnáším rozdělení na kreativce a dotahovače a podobné typologie členů týmu, protože si z nich často kolegové dělají výmluvu, proč to či ono nedořešili nebo proč se nehodlají věnovat nepříliš sexy aktivitám, které k údržbě marketingových projektů patří. Podobá se to megalomanským architektonickým projektům, do kterých je vždy každý zpočátku nadšený, a pak se nikdo nestará o údržbu a opravy. Za pár let se zase budova zbourá a s velkým hurá se poběží stavět nová. S takovým mindsetem ale pálíte zbytečně peníze na stále fungl nová řešení, nevytěžujete ta stávající, nemluvě o zátěži mentální, kdy stále dokola vynalézáte kolo. A ano, chápete správně, tenhle článek bude zase jeden z těch, ke kterým mě inspirovala moje každodenní praxe.

Obsah = pravidelná aktualizace a údržba

Nedávno se mi kamarádka svěřila, že manžel navrhl, když ona dělá SEO a on PPC, že by si přece mohli založit e-shop a využít znalosti, které běžně prodávají klientům, pro svůj vlastní byznys. Kamarádka ale jako obsahářka řekla jasné ne: „Hele ty si tam naklikáš ty PPCčka, ale je mi jasný, že pak e-shop budu udržovat já.“ A nemůžu než souhlasit – je krásné mít nápad, být do něčeho nadšený, ale hned na druhý pohled je potřeba si uvědomit, že údržba webu a obsahu, aby byl stále aktuální, odpovídal legislativě, která se u propagace některých citlivých produktů často mění, nebo pracoval kontinuálně na SEO, nemluvě o komunikaci se zákazníky, sežere spoustu času a nebude to taková zábava jako vymýšlení názvu, claimu nebo roztomilých fičurek, které si spousta „rozjížděčů“ pod projektem představuje.

Hodně náčelníků, málo indiánů

Když přeskočíme z rodinného e-shopu na úroveň středních a větších podniků nebo korporací, vždy vidím nejvyšší aktivitu při tvorbě nového webu nebo projektu. Všichni zuřivě komentují wireframy a copy, protože názor líbí/nelíbí nikoho nic nestojí a neplyne z toho pro komentující žádná navazující práce. Když je pak web/appka/nová sekce/microsite hotová, rozhostí se ticho a pokud někdo neurguje to, či ono, webík si vesele hnije dál, než si ho náhodou v neděli po obědě otevře CEO a vyplísní tým, proč je poslední aktualizace stará 2 roky. Pak se zase horečně přidají 2 nové články a hnije se dál. Jeden z mých klientů je v tvorbě desítek microsite naprostý přeborník a samozřejmě se mu je udržovat příliš nedaří. Jedna z možných příčin tohoto častého jevu je přemíra stratégů, brand manažerů a, jak jsme kdysi říkali v H1.cz, prostě moc náčelníků. 5 lidí si něco vymyslí, ale jen 1 nebo 2 indiáni to pak mají v potu tváře realizovat a nějak smysluplně držet při životě. Ideální by přitom byl přesně opačný poměr.

Z hlediska dodavatelů internetových projektů, jako jsou UX designéři a programátoři, se často setkáte s „polevením“ v práci a reakční době po spuštění projektu, protože ve vývoji je prostě nejvíc peněz a nějaká údržba nebo drobný rozvoj už není tak zajímavá. Proto stále nabírají nové projekty a postupně se vytrácí z těch udržovacích, což nelibě nesou nejen řadoví indiáni, ale i náčelníci.

S jakými úkoly počítat při údržbě obsahu online projektu

  • Počáteční naplnění adminu. Už v této chvíli si připravte blbuvzdorný a závazný systém, jak obsah nahrávat, a klidně i návod, který můžete delegovat. Ušetří vám to spoustu nervů v budoucnu.
  • Reportování bugů a jejich řešení s developerem (vyžaduje silné nervy 😊
  • Pravidelné zalistovávání nových produktů a produktových kategorií, kde vždy potřebujete minimálně text a obrázky.
  • Úpravy textů a technické úpravy kvůli změně legislativy (GDPR, cookies, zdravotní tvrzení, finanční produkty atp.)
  • Pokud máte blog, tak pravidelně publikovat minimálně 1x měsíčně. Pravidelnosti pomůže publikační plán s jasnými cíli a výhledem na minimálně další 3 měsíce dopředu.
  • Revize a aktualizace starých blogpostů. Typicky myslete na obsah typu „Srovnání cen povinného ručení v ČR“, „Nejlepší nástroje na e-mailing“…
  • Tipování atraktivních témat pro SEO a kontinuální optimalizace obsahu z hlediska trendů ve vyhledávání i měnících se algoritmů vyhledávačů.
  • Pravidelné aktualizace statických stránek typu O nás atp., pokud se něco změnilo. I když se nic neměnilo, doporučuji minimálně jednou za rok proklikat a zkontrolovat, zda vše platí, zda jsme se za tu dobu neposunuli ideově někam jinam atd.
  • Kódování nových funkcionalit a zapracování relevantních trendů, abyste drželi krok s trhem.

Další údržba záleží lidově řečeno na tom, „co si navymýšlíte“, jak už jsem řešila v článku o hranicích kreativity.

Jak vytěžit z projektu maximum díky pravidelné údržbě a rozvoji

Jak říká můj kodér Hynek: „Všichni si představují, že se udělá aplikace a je hotovo. Ale nikdy není hotovo, appka se musí stále vyvíjet podle potřeb vás a vašich zákazníků.“ Myslete na to před každým hurá nápadem a rozmlouvejte nápady náčelníkům, kterými si zadělávají na problémy nebo u kterých víte, že tam budou jenom bez užitku ležet. Protože údržba jejich nápadů pravděpodobně padne na vaši a ne na jejich hlavu.

A jak dokázat, aby s pompou spouštěné weby a aplikace postupně nezahnily? Udělejte z údržby pravidelnou rutinu, ke které budou jasné postupy. V týmu všichni vědí, co má kdo na starosti, jak často a jak má postupovat. Není nic méně efektivní, než zvolat „Hele, už jsme tady 2 měsíce nic nepostli!“ a čekat, že se toho někdo ujme. Neujme. Musíte si postupy údržby jasně stanovit a klientovi při přebírání projektu říct, jak časově, finančně a personálně náročné to bude, aby s touto nepopulární fází přes nadšení do nového projektu také počítal.  

Kdo vyžírá pozici udržbáře u vás na projektu? Jaké prvky vás nejvíc otravuje obhospodařovávat? Napište mi na Facebooku.