Pokaždé, když na svých kurzech nebo marketingových akcích vidím ty rozzářené oči plné naděje a očekávání, říkám si: „Chudák, neví do čeho jde.“ Představuje si, jak vyhrává ceny za kampaně pro prestižní klienty, jak vymýšlí slogany pro Kofolu, jak pomůže k životu novému hip brandu… a nakonec bude hlavně sepisovat desítky PR článků a psát popisky. Nejméně do té doby, než vezme svou copywriterskou dráhu pevně do svých rukou. Jak se liší očekávání vs. realita, když jde o kariéru copywritera?
Moje copy začátky v H1.cz
Aspirujícího copywritera lákají na tomto oboru především 2 věci: kreativita a práce z domova. I mě na začátku lákala práce v reklamce, kde vlastně ani nemusím být – jen na nějaké porady nebo školení. Přišlo mi i skvělé, že někdo zaplatí pár stovek za banální SEO článek – vždyť jsou to tak snadno vydělané peníze! Ale nebyly – když se zpětně podívám na ty psací maratóny, kdy bylo potřeba otextovat do pozítří 200 meta descriptionů, napsat 10 SEO článků na téma „zimní dovolená v Alpách“ a otextovat 73 kategorií pracovních oděvů… kdy jsem jela celou noc, abych tu „mechanickou“ práci měla hotovou do termínu. No byla jsem mladší a dost toho vydržela a korunkou ke korunce jsem se dostala na výdělek 20 000 měsíčně poměrně rychle.
Samozřejmě mě to ale dost rychle přestalo bavit. Výhodou bylo, že jsem začínala v agentuře H1.cz a tam kladli velký důraz na vzdělávání. Kdokoliv od juniorního copywritera až po marketingového stratéga si mohl oběhat zdarma všechny kurzy, které H1.cz pořádala pro veřejnost, a člověk si tak mohl osahat další přesahy do jiných mkt disciplín a co by ho bavilo (na ty nejsmysluplnější přesahy pro copywritera i jeho klienty jsem se zaměřila v dalším článku). Já se postupem času našla v obsahové strategii a školení dalších copywriterů, ale i ty stovky stran článků a popisků měly svůj smysl –zvládnutí řemesla.
Moje volná copy noha
Zároveň s H1.cz jsem dělala i „na sebe“ a to byla také velká škola. Tady se totiž copywriter musel prezentovat sám za sebe, prodat sebe i svoji ideu, nacenit zakázku tak, aby se mu vyplatila, a někdy odměnu ještě z klientů vymámit. Oproti H1.cz, kde jsme pracovali pro velké instituce i středně velké e-shopy, jsem si tady osahala práci na menších projektech, kde jsem často musela zastat i polohu ideamakera, SEO specialisty nebo PRistky. Tahle kapitola mě naučila „dělat business“, mít odhad na lidi, se kterými chcete a nechcete pracovat, a přebírat odpovědnost za svoji práci. Velkým rozčarováním ale pro mě bylo to, jak copywritera klienti vnímali. Jakmile přijdete o ochranný štít agentury, zjistíte, že pro většinu jste lepší otrok, nebo někdo „kdo bere peníze, za to, co vlastně každý umí“. I tady se skrývá pro začínající copywritery velké rozčarování.
Nesexy zadání = zklamaní a demotivovaní začátečníci
V H1.cz jsem nakonec vedla celé copy oddělení a začala si všímat nové generace copywriterů – těch, kteří to slovo už běžně znali a nenašli si ho ve slovníku před pohovorem do „agošky“ jako my. Tihle ale nechtěli psát popisky a články, „nesexy“ zadání přehazovali na nás a na méně „drzé“ kolegy. Nechtěli si prošlapávat cestičku horami SEO textů jako my a neustále se snažili vrtnout se do „kreativního týmu“ nebo někam, „kde by rozhodně využili svou kreativitu lépe, než psaním popisků“. Stávalo se tak, že brzy odešli za lepším, kde se po nich nechtělo plnit pro ně fádní úkoly – a tím se dostáváme k poslední kapitole mé copy odysey – založení vlastní agentury.
Moje obsahová agentura
I tady mi nováčci rychle odpadávali, když zjistili, že nebudou básnit do notýsku nebo popíjet latté na nekonečných brainstorminzích. Po 2. zadání na několik desítek popisků kategorií se jedna aspirující copywriterka rozloučila a pak hned raději otěhotněla, když viděla, co to ten copywriting v reálu vlastně obnáší. Blbé je, že ani ty nenáviděné kategorie nebyla schopná smysluplně otextovat, tak jak chtěla zvládnout úkoly, kde se od ní chce komplexní nápad a jeho zrealizování? Postupně se mi podařilo pár věrných duší zastabilizovat, ale doteď bojuji s tím, že většina si netroufá na složitější nebo technická témata. I když hledáte posilu v copywriterských skupinách, je to samý lifestyle, zdravá strava a móda, žádní zájemci o psaní o ERP systémech nebo inspekci větrných elektráren. Proto dodneška na svém oblíbeném klientovi DronPro dělám sama (Jestli tohle čte nějaký copywriter, co má rád drony, ať mi napíše!), což je pro mě také rozčarování oproti tomu, jak jsem si vedení obsahové agentury a následný samozřejmě těžký „money-making“ představovala 😊
Rady pro ty, které to ještě nepřešlo
Prostě – i když si copywriting všichni malujeme jako těžce kreativní disciplínu, nakonec je to zase jen řemeslo jako každé jiné, kde k mistrovství vede cesta před tuny tuctové práce, na které se vypíšete. Je pak na vás, abyste se vzdělávali a našli si svou cestu, která vás bude bavit. Ta moje aktuálně vede přes uživatelský výzkum a vlastní aplikaci pro online focus groups, která by nás měla zase o krok přiblížit k pochopení zákazníka – co chce, čeho se bojí, co ho zajímá, co chce číst, kde a jak.
Uvažujete o kariéře v copywritingu a ještě vás to nepřešlo? Mrkněte na krátký rozhovor pro Kariérko, kde radím, jak na to.
Máte jinou zkušenost? Nebo dost podobnou? Napište mi na Facebooku.
