Když jsem před 8 lety začínala pracovat v agentuře, moje šéfka a naše hájedničková „copymáma“ Jana říkala, že 2 překlepy na normostranu jsou standardem a nelze je brát jako důvod k reklamaci. Tehdy jsem si říkala něco o tom, že já jsem přece výjimka, která zvládne připravit perfektní text bez překlepů… co si myslím teď po práci na 3 tištěných publikacích?
Jaké parametry má perfektní copy?
Než odevzdáte objednaný kousek copy, je potřeba dohlédnout na přítomnost a správnost 5 složek:
- Text odpovídá zadání, promlouvá ke správné cílové skupině jejím jazykem a plní nastavené cíle (zjistíte až s odstupem).
- Text je bez pravopisných chyb.
- Text je správně naformátován, aby zval ke čtení a odpovídal formátu sdělení a médiu, kde bude publikován (online text, tištěný text, krátký text, dlouhý text, srovnání, recenze, návod…), případně, aby se dal pohodlně nahrát do adminu.
- Text odpovídá typografickým zásadám.
- Text je bez překlepů.
Zatímco s prvními 2 body se zvládne poprat většina copywriterů, málokdy se mi stane, že ke mně dorazí copy vymazlené i podle dalších tří.
Dříve než školení copywritingu navštivte školení Wordu
Loni jsem dělala výběrové řízení na přispěvatele na blog jednoho našeho klienta a přihlásilo se spoustu zájemců – 3 ze 4 copywriterů ovšem neuměli správně používat Word. Mezi klasické libůstky patří „formátování“ nadpisů pomocí zvětšení písma nebo neznalost funkce odsazení odstavce, která se dohání entery. Prostě radost, když pak takový text nahráváte do adminu webu a musíte ho v podstatě celý přeformátovat.
Typografie není jen pro sazeče
Téměř vždy také musím opravovat typografii – kdybych si vsadila pokaždé, když kontroluji nějaký text, že se tam nesprávně používá spojovník a pomlčka, byla bych dávno za vodou. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že já si ten rozdíl uvědomila teprve před pár roky a do té doby v textu prostě přistála ta varianta, kterou tam hodil kámoš Word (ten btw rozdíl docela chápe, když píšete lineárně, ale když se k textu vracíte a pomlčku doplňujete ex post, zůstane tam většinou spojovník).
A jak je to teda s těma překlepama, Ančo?
Na závěr každé tvorby si text samozřejmě 99 % copywriterů po sobě přečte, ale tím bohužel k odhalení všech překlepů nedojde. Proč? Protože náš mozek nás převeze. Znáte ten trik, kdy uprostřed slova přeházíte pár písmem, ale začáteční písmena a písmena na konci slova necháte správně, a ejhle – mozek slovo přečte správně? Přesně tak to funguje i při pročítání textů na překlepy. Náš mozek prostě překlep ani nezaznamená. Proto nám copymáma Jana radila, ať čteme text na přeskáčku, odzadu, text si vytiskneme, čteme ho nahlas, nebo ho ideálně dáme před publikací přečíst další osobě.
Překlepy nejsou takový problém, když připravujeme online obsah – prostě je opravíme dodatečně. Průser je ale s tištěnými publikacemi, kde tisk nemilosrdně zvěční každé přehlédnutí.
Z osobní zkušenosti ale můžu říct, že ani několikanásobná korektura několika osobami všechny nedokonalosti neodhalí. Na poslední knize se vystřídali 2 korektoři a i po nich jsem každou další kontrolou našla nové a nové překlepy. Budou tam prostě vždy, takže nemá cenu se s nějakým tím šotkem přehnaně trápit. Prostě udělejte svědomitě maximum pro co nejlepší text, perfektní to nebude nikdy. A jak napsal správně Ondřej Ilinčev, někdy stačí, když je to „good enough“.
