Nikdy nebylo jednodušší tvořit obsah. A zároveň nikdy nebylo těžší zaujmout. AI zvládne během pár minut vyplivnout desítky článků, příspěvků, newsletterů i popisků. Výsledek? Internet se plní obsahem, který něco říká, ale nic neříká doopravdy. V angličtině se pro to začíná používat trefný pojem AI slop – obsahová kaše, která zaplní prostor, ale nepřináší hodnotu. A teď si zkuste položit otázku: Nepřispívám k obsahovém smogu i já/můj brand? Musíme opravdu publikovat pořád?
Obsah jen proto, aby byl, přispívá k „obsahové“ slepotě
Mnoho značek dnes tvoří obsah ze strachu, že když nebudou vidět, zmizí. Že algoritmus potrestá ticho. Že konkurence publikuje víc. Jenže zahlcovat publikum průměrným obsahem není služba. Je to spíš forma digitálního šumu, který lidé automaticky odfiltrují. Další článek, další carousel, další „5 tipů na…“, který není lepší, chytřejší ani užitečnější než deset předchozích. Pokud neumím říct něco nového, nebo aspoň říct to staré líp, možná bych neměla říkat nic. Nebo ne?
Soustřeďte se radši na to, co umíte nejlíp (… a pokud je to zajímavé, klidně to sdílejte)
Obsahový marketing se často prezentuje jako nutnost. Jenže ne každá značka musí být médiem. Někdy je tou nejlepší službou zákazníkovi perfektně odvedený core business.
Příklad 1: Ubytovací portály
Na Booking.com nejdu proto, abych četla blogové články. Jdu tam rezervovat ubytování. Chci rychlost, přehlednost, jasné informace. Není to místo, kam se chodím inspirovat.
Příklad 2: Bankovní aplikace
Job-to-be-done je zaplatit, zkontrolovat zůstatek. Většina lidí nechce číst články o finanční gramotnosti, nechce storytelling, chce mít klid. Proto banky, které tlačí „edukační obsah“ přímo do aplikace, často míří vedle.
Pokud je váš produkt nástrojem, největší hodnotu vytvoříte tím, že ho nezahltíte obsahem, který nikdo nehledá. Zákazník má v těchto případech často velmi konkrétní job-to-be done. A pokud ho splníte rychle, bez tření a bez zbytečných kudrlinek, udělali jste pro něj víc než deseti články, které stejně číst nebude. Na druhou stranu: Vyrábíte kašmírové svetry z vlny spokojených koziček a vedle byznysu jste ještě bača na volné noze? V duchu rady „document, don’t create“ o tom pak klidně napište/natočte tik-tok svým fanouškům.
Obsah není povinnost. Je to vztah a závazek
Tvorba obsahu dává smysl ve chvíli, kdy:
- máte co říct,
- umíte to říct lépe než konkurence,
- a jste schopni v nastavené cestě dlouhodobě vydržet.
Protože každý umí začít, ale málokdo vydrží pokračovat – a navíc pokračovat a nesklouznout přitom k průměru. Průměrný obsah totiž není neutrální, on vaši značku aktivně oslabuje. Vytváří dojem, že spěcháte, nemáte jasnou strategii a vlastně nevíte, proč mluvíte.
Nebojte se dát publiku pokoj
V prostředí, kde všichni křičí, může být ticho, a přitom perfektně zvládnutý produkt nebo služba konkurenční výhodou. Místo dalšího článku vylepšete produkt, vylaďte zákaznickou zkušenost, zjednodušte proces nebo zpřehledněte web. Publikum nemusí dostávat obsah neustále. Někdy ocení spíš to, že ho nezahlcujete a ozvete se až ve chvíli, kdy to opravdu stojí za to. Nebo jste 100% k dispozici, když chce zákazník mluvit s vámi.
Kvalita místo zaplevelování
Karl Lagerfeld kdysi řekl, že nechce svět zaplevelovat podřadnými díly, což dnes (nejen) v kontextu AI a nadprodukce obsahu rezonuje víc než kdy dřív. To, že můžeme tvořit víc, ještě neznamená, že musíme. Obsah není cíl sám o sobě, ale je to prostředek, jak mluvit s publikem. Pokud tím prostředkem jen přispíváme k obsahovému smogu, možná je na místě ubrat, nebo se úplně zastavit a vrátit se k základům, na kterých pak může vzniknout opravdu smysluplná obsahová strategie.
Tvoříte díky AI lepší obsah, nebo ho jen děláte víc? Napište mi svůj pohled na Facebooku, X nebo LinkedInu.
