Především online marketing a vývoj webů a aplikací stvořil desítky různých specializací – a to může projekt a rozpočet klienta nakonec spíš paralyzovat. Kdy už se ze specializace stává fachidiocie a ze spolupráce tzv. odkopávání míčů?
Ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme…
…prd. Ne nadarmo se proto se do popředí znovu vrací postava projektového manažera – brutálně nevděčná práce, kdy jste permanentně za kibice a nemáte často ani zbla respektu od týmu, protože „nejste tím specialistou“. Projektového manažera mám aktuálně jen na jednom klientském projektu a asi před 5 lety byl standardní součástí jen v jednom týmu pro vývoj webu nejmenované nadnárodní společnosti. Často se tak projektovým manažerem organicky stane člověk s největším smyslem pro detail, případně s obsedantně-kompulzivní poruchou, protože se už prostě na ten bordel nemůže dívat. Má to ale jeden háček, pak nemá čas na svojí specializaci a vedle otravného kibice je ještě za brzdu.
Problém vzniká už faktem, že dnes klient nechce zaplatit člověka, který má na starost jenom koordinaci nebo tvorbu zadání – vždyť nic neumí! Zároveň ale jeho zaměstnanci mají vlastní náplň práce, online záležitostem třeba nerozumí, sám klient se necítí kompetentní (většinou opravdu není), a hlavně nemá čas projekt vést. Pokud tedy plánujete rozsáhlý projekt, nebo máte v týmu více než 5 lidí, co mají do projektu mluvit, myslete i na roli projektového manažera.
TIP: Nespoléhejte na to, že se automaticky projektovým manažerem stane první oslovený odborník – např. poptáte UX odborníka pro návrh webu, který vám pak dohodí developera, SEO odborníky, copywritera, grafika a další. Vedoucí úlohu zaujme jen zpočátku a až skončí jeho hlavní část práce, často se odmlčí a tým se pak plácá na suchu, než se ze vzduchoprázdna zrodí mezi specialisty nová autorita, nebo se po několikaměsíčním mlčení ze zoufalství ujme vedení klient.
Svou specializaci ovládá, ale vázne komunikace a neexistuje empatie
Další pain specializace především u ryze technických oborů (zdravím developery) je mechanické odbavování úkolů bez uvažování v souvislostech. Dodání mého kousku práce bez zasazení do celého organismu projektu. Naprogramuji fičuru, ale už ji neotestuji, nebo mi nedojde, že na druhé straně webu ta fičura něco rozhodila. Přehodím testování na klienta nebo prostě počkám, až si bugu někdo všimne. Nakreslím wireframe, ale už ho nepředám jako zadání na grafika a developera. Celý tento přístup ve stylu „odpracuji si to svoje a pak se děj vůle boží“ generuje další a další komentáře v kecacích nástrojích a celkový chaos a frustraci. Pak už se skoro bojíte cokoliv iniciovat, když si představíte ten vodopád polovičatosti, dodělávek a nekonečných konverzací.
Prosím proto všechny specialisty, mezi které se také řadím, myslete při své práci na další články řetězce, snažte do nich vcítit a vycházet jim vstříc. Neuzavírejte se do svých specializací a mikroúkolů a když už nemáme toho project managera, zkusme jím být tak trochu všichni.
