Tohohle klienta nebrat! Ale jak ho poznáte?

Tahle spolupráce bude bolet...

Nedávné zkušenosti mě zase po čase inspirovaly k článku na téma klienti. 95 % svých klientů mám moc ráda – vidím, že se pro svou vizi neskutečně obětují, starají se o své zaměstnance i zákazníky. Takovému klientovi ani neúčtuji zběžné konzultace nebo nějakou tu rychlou korekturku postů na FB, zato u jiných se za svou ochotu proklínám a říkám si: „Holka, tahle znamení tě měla varovat!“

Už u prvního zadání se chrtí o peníze

Odsouhlasíte si hodinovku, nebo si stanovíte cenu za copy včetně několika kol připomínek (já standardně nabízím jedno kolo úprav na základě klientových poznámek v ceně). Klient však neustále připomínkuje, opakovaně nedá na vaše doporučení jakožto odborníka a nakonec řekne, že si nesmíte účtovat již několikátou úpravu textu, protože by se s tím chtěl vejít do tisícovky. Tohle skončí nezaplacenými fakturami a hořkou pachutí v puse, a proto ruce pryč.

Oblíbenou variantou tohoto bodu je také hláška: „Pošlete nám zkušební text. Když se nám bude líbit, zaplatíme ho.“

Copy a contentu sice nerozumí, ale 100% poradit si taky nenechá

Tady se dotýkám i problému s referencemi v copywritingu – jak máme předkládat reference k něčemu, do čeho klient neodborně zasahoval, samovolně měnil texty (ano, aby jste a čistící prostředky pro Vás included) a ve výsledku je z toho guláš, ke kterému se ani radši nechcete hlásit? Samostatnou kapitolou je, když vaši práci posuzuje jakési plénum „konzultantů“ stylem líbí/nelíbí místo jednoho nebo dvou odpovědných a konstruktivních lidí.

Sám není cílovka, ale jeho představa musí z obsahu přímo svítit

Hluboce cením podnikatele, co tráví hodiny na prodejně diskuzemi se zákazníky – ti mi obvykle dodají super insighty, které si sami zažili, někdy i za cenu ztráty peněz i iluzí o lidech. I tak káru táhnou dál a pořád jsou na prvním místě přání a obavy zákazníka. U nových projektů si klient z pekla vysní obsah hlavně podle svých preferencí, nejlépe jak to viděl támhle u konkurence nebo v zahraničí. Marně mu pak vysvětlujete, že jeho USPs cílovku vůbec nezajímají a že jeho tone-of-voice, který odkoukal v reklamě na Bacardi, opravdu nesedne e-shopu se zdravotnickými potřebami.

A co u vás? Jaké varovné signály u vás znamenají pá pá lá lá? Napište mi na Facebooku, nebo si přečtěte můj pravěký článek Návod na copywritera, za který mě tehdy kolegové z oboru málem zplynovali 🙂

Rubriky článku:

Mohlo by vás zajímat

Nakupujete podle ceny, nebo podle srdíčka?
Co kupuje annacopy.cz?
Září je tady a pro marketéry všeho druhu to znamená jediné: začíná další sezóna konzumu, a to ta nejvýživnější – vánoční předp...
Ogilvyho pracovní stůl ve spolupráci s katedrou duševní hygieny v Oxfordu
Copywriterův pracovní stůl podle Ogilvyho a další tipy, ...
Mezi méně známé části Ogilvyho odkazu patří jeho studium na poli ergonomie copywriterova stolu. Navázal na starší teorii praco...
Annacopy.cz v roce 2014
O čem psala annacopy.cz v roce 2014?
Tematický záběr, se kterým se umí copywriter vypořádat, vypovídá hodně o jeho kvalitách. Samozřejmě se může věnovat jen tomu, ...
Co mě naučilo 5 let podnikání
Říká se, že nejtěžší je začít. Ale já neměla jinou volbu. Po škole jsem jen dělala stafáž na výběrových řízeních a upadala do ...
8 věcí, které mě zaujaly na ShopExpo 2015
Vypůjčím si oblíbenou radu z copywriterských školení, jak napsat titulek, který zaujme, a tentokrát vám nenabídnu chronol...
Ještě otázečku...
Ukomunikovat se k smrti
Varování! Dnešní blogpost bude z těch lamentačních 😊 Parafrází na povedené dílo Neila Postmana „Ubavit se k smrti“ b...